pondělí 29. června 2015

Budoucnost vzdělávání našich dětí

V měsíci červnu se sešlo poměrně hodně akcí ohledně vzdělávání, které jsem navštívila. Chtěla jsem navštívit i jiné, ale bohužel nezbyl čas nebo se kryly.

V Paralelním Polisu v Holešovicích se konalo první pravidelné setkání Svobody učení. Setkání bylo hodně dlouhé, ale zato hodně výživné, plné létajících myšlenek a inspirace. Bylo možnost se setkat se zakladatelem svobodné školy a s rodiči domškoláků - pro mě hodně zajímavé. Jen co mi hodně chybělo - zaměření i na školáky z klasických škol. Z větší části se točilo jen okolo "domškoláků". Vždyť svobodu potřebuje i školák ve státní škole a dokonce i s nízkým sociálním zázemím v rodině. Ale na druhou stranu, jak to udělat bez spolupráce s rodinou? Některé rodiče ze sociálně slabých rodin to vůbec nezajímá a přitom jejich potomek může být v budoucnosti pro společnost velkým přínosem. Je vůbec reálná svoboda pro všechny žáky?

První pravidelné setkání ze Svobody učení






















Otec Edufóra Jan Veselý v pátek 12.6. 2015 slavil narozeniny a využil tuto příležitost velmi netradičně. Místo dárků udělal sbírku na pokračování Edufóra s tombolou, aby se Regina mohla věnovat dalšímu jeho rozvoji. V Pracovně se pak na jeho narozeninách sešli lidé z různých oblastí vzdělávání a byla možná neformální diskuze. Dokonce jsem potkala lidi, které jsem neviděla pár let. Mimo tuto netradiční narozeninovou oslavu děkuji Edufórum za témata o inovačním vzdělávání, které přináší pomocí pozvaných hostů.

Neformální atmosféra na Edufórum a tombola
















K diskuzi o vzdělávání ve společnosti 3M jsem se dostali s kolegou na základě pozvání. Úvod měla společnost Scio a pak se diskutovalo mezi vzdělávacími organizacemi a publikem (většinou lidé z firem). Od některých vzdělavacích organizacích mi přišlo trošku zkostnatělé představení: studuji management pro ředitele a naši žáci jsou dosahují skvělých výsledků ve Scio testech. Proč je důležité mít skvělé umístění v testech, když mohu být výborný v něčem jiném?
Někdo během diskuze navrhoval dělat již něco se studenty na pedagogických fakultách - tzv. je školit. Ano určitě, ale jestli tyto studenty vůbec jde přeškolit ve prospěch žáků, když člověk nechce? Učitelská profese je poslání a člověk k tomu musí mít hlavně talent a snahu. Zároveň vidím trend ve vzdělávání, že všichni by nejraději školili druhé, jak učit. Ale šel ten daný člověk do školy a vyzkoušel si tvrdou realitu déle než jeden rok?












Důlek na téma: Práce, kterou máme rádi hodnotím také jako velmi přínosný. Diskutování na Důlku bylo pro mě velice inspirativní a pro mě hlavní myšlenka: Když chceme vést další generaci, musíme si vůbec uvědomit, co chceme sami. Jak to pak vůbec můžeme chtít po dětech. K tomu patří i celkově svobodné myšlení a svobody se nebát.

Důlek:práce, kterou máme rádi


















Kongres Žen, kde jsme měli  s Intellectus aktivity pro děti byl skvělý. Utvrdili jsme se podle zájmu dětí a rodičů, že zájmové aktivity Intellectus mají smysl. Na konci Kongresu jsem potkala paní učitelku (družinářku) z jedné školy, která musela ze školy odejít. A jaký byl důvod? Chtěla věci  dělat ve prospěch dětí. Sdílený rozhovor s ní byl hodně přínosný - děkuji za příjemné setkání. Doufám, že se ještě potkáme a společně něco vymyslíme.

Zajímavý článek od Anny Třešňákové ze Svobody učení o akci: "Kulatý stůl SKAV a EDUin: Co bude potřebovat dnešní prvňák jako budoucí uchazeč o práci?", kterou jsem chtěla také navštívit.

Na všech akcích, které jsem navštívila se mi líbila možnost propojení. A společnou snahou lze zvládnout i zlepšení vzdělávání u nás. Zároveň v rámci diskuze se člověk nutí zamyslet nad určitými věcmi.


sobota 27. června 2015

LEGO® KidsFest Praha 2015

Téměř na poslední chvíli v pátek 26.6. 2015 jsme navštvíli společně se Zdeňkem
LEGO® KidsFest Praha 2015. Při vstupu nebyly fronty a nebylo nutné kupovat lístek v předprodeji.















Zdeněk i jako dospělák byl velmi nadšený - Lego miluje od dětství a  děti okolo vypadaly také šťastné.























Vše na Festu bylo skvěle organizované (bez velkých front), děti mohly vyzkoušet stavění z velkého množství různých druhů kostiček a také plnit připravené úkoly. Za splněné úkoly dostávaly razítka a na konci při cestě domů si vyměnily knížečku s razítky za LEGO odměnu. Na akci bylo najmuto i hodně brigádníků, kteří se  k dětem chovali hezky a plně věnovali. 
Akce nebyla jen vzdělávácí tím, že si děti mohly postavit vlastní kreativní díla. Mimo stavění mohly navštívit prostor LEGO Fans, kde byly sestaveny z Lego kostiček umělecká díla známých malířů a významné stavby. Takže možná Lego může některé děti nadchnout pro umění nebo cestování. 

Nechybělo ani Lego Mindstorms a Technic















Zde některé fotografie, více fotografií najdete na FB UČ (SE) S CHUTÍ 

















 Některé rodiče mohla odradit cena - téměř 400 Kč/za osobu (jedno zda dítě nebo dospělý). Ano, cena nebyla nejnižší, ale náklady na pořádání velké akce nejsou také malé. Takže chápu, že cena byla poměrně vysoká. Přeprava a skládání exponátů musí dát pěkně zabrat, poplacení poměrně dost lidí na obsluhu, ztráty kostiček a další náklady, které ani nevidíme. Levněji šla koupit vstupenka na Slevomatu nebo byly i na trhu vstupenky 3+1 zdarma.























A jaké vylepšení by bylo dobré pro příští Festy:
  • Lego na váhu pro fanoušky, které je standardně v Legolandech
  • Lepší a zdravější strava pro děti - přece jen je to dětská akce a nedala bych vlastnímu dítěti hranolky přepalované v oleji.

Toto bylo v nabídce kantýny u vstupu - nugetky, hranolky a smažené rybí prsty mi nepřijdou pro děti super:















LEGO® KidsFest Praha 2015 se nám líbil a dětem podle zájmu a nadšených pohledů určitě také :)

A video nakonec:




neděle 21. června 2015

Zbav se trémy a ovládni svou řeč

Jde se opravdu zbavit trémy?

Ano, jde. Člověk musí být trpělivý s tréninkem a hned to nevzdat. Někdy k tomu potřebuje druhou zkušenou osobu nebo skupinku lidí, kteří mu v nesnázích pomohou.


Petra Jasinského jsem potkala poprvé na Edufórum a minulý týden mě pozval na jeho kurz Zbav se trémy a ovládni svou řeč.

Petr říká, že je introvert, ale workshopy jsou u něj plné energie. Dokáže lidi rozproudit a ukázat, že prezentovat budete umět.



Umí si udělat legraci a rozptýlit atmosféru. Kurz není pasivní, ale interaktivní - vše si zkusíte a zároveň vidíte zlepšení u ostatních.

Po kurzu jsme s Petrem společně plánovali kroužek Prezentační klub, který bude ve spolupráci s Intellectus ve školách. Petr Jasinski poskytne vlastní koncept pro kroužky přizpůsobený dětem. Stane se tak společensky odpovědným podnikatelem za vzdělávání již pro ty nejmenší . Jen takových více lidí z praxe do škol - ať se jen neteoretizuje. Komunikace a prezentování pro děti je důležité. Na podzim se též uskuteční veřejný workshop pro děti s Petrem. Sledujte naše události na FB.

Omlouvám se za nedodání fotek přímo z kurzu, ale povaha kurzu nedovolila fotit - celé dvě hodiny byly plné aktivit a také byl uskutečněn v komorní atmosféře ve čtyřech účastnících.










Zde najdete feedbacky od ostatních - ať není názor ode mne jen jednostranný.



pondělí 8. června 2015

Necháváme dětem svobodu a vlastní rozhodnutí?


Necháváme dětem svobodu a vlastní rozhodnutí?
Během různých účastí na různých akcích o vzdělávání a čtení různých článků a komentů na fb nad tímto tématem stále více přemýšlím.  Také nad tím přemýšlíte? V životě pozoruji takové ty okamžiky, které se svobodou dětí nemají moc společného. Přesto navenek se tváří tak svobodně.

Zajímavý rozhovor Johna Lennona ve škole






















Mnohokrát jsem zažila dítě, které se snaží něco sdělit. Ostatní ho ignorují
a dávají mu jasně najevo, že je to nezajímá. Lidi si občas neuvědomují, že někdo neumí skvěle komunikovat a zaujmout publikum (nemá pro to úplný talent), ale nakonec může mít skvělou myšlenku. Je potřeba mu naslouchat a dát čas.
Vzpomínám si na jednu akci o vzdělávání. Byl tam mladší hoch s maminkou (nejspíše domškolák) a při jeho řeči byl přehlížen téměř celou skupinou dospělých. Otrávené grimasy obličejů o tom nasvědčovaly. Předsudky ovládly celou místnost -  co nám tady ten malý klučina bude říkat. Zatím jeho celková myšlenka dávala smysl a podle mě měl velkou odvahu se do toho pustit.  Jeho myšlenky by zasloužily diskuzi. Bohužel ani já neměla tu odvahu ho podpořit a vzepřít se tlaku dospělých. Jak se mají ozývat děti, když necítí důvěru? Párkrát zkusí, ale pak to vzdají.
















Ve skupině Domácí a komunitní vzdělávání se diskutovalo o Summerhillu a vhodnosti internátu pro děti. Vyskytovaly se věty: „Tam bych dítě nepustila“ atd. Co dítěti dát o těchto možnostech vědět? V případě, když bude chtít, tak mu to umožnit. Někteří rodiče uznaly, že je to jejich sobeckost (alespoň si to uvědomí).  Ano podle mě také – proč stavit dítě, když chce, co mu neublíží a posune ho dále. Co překonat vlastní strachy rodičů?


Místo toho stavíme dítě do nástrah reklam (ani si to neuvědomujeme), které je přesvědčují o úžasnosti tohoto produktu a této služby a jsou psychologicky ovlivňování ve svém rozhodnutí již od útlého dětství. V tomto věku určitým věcem nerozumí a myslí si, že ten jejich hodný pohádkový hrdina s nimi a daným produktem to myslí dobře. Děti jsou těmto tlakům vystaveny v televizi, na akcích pro děti, ve školách, ve školních jídelnách a na jiných místech. Zároveň nevnucujeme jim kolikrát věci, které jsou jen společensky přijatelné?

Odmala necháme na děti působit značky. Zdroj

















Proč necháváme děti v domnění, že vše umíme? Na hodinách se mi stává, že děti říkají: „Ty všechno umíš“. A má reakce je: „Ne, neumím. Neumím zpívat a kreslení mám naučené strojově“. Někdy je dobré před dětmi ukázat i své slabiny a mít i sám svobodu, že nemusím před dětmi být dokonalý.  Málokdo z nás umí vše. Jen je to pro nás těžké přiznat. Na Vánoce jsem se např. dala do zpěvu s dětmi za jejich podpory. Upozorňuji, že to bylo na škole, kde mají hudební výchovu jako specializaci. Tato zkušenost posunula děti i mě – já mohu svobodně před nimi zpívat a děti mohou svobodně tvořit. Chybování je lidské, když se něco nového učíme a neděláme danou věc dokonale. Děláme to prostě s radostí a svobodou :-) 




















Existuje mnoho škol, kde vedení chodí oblečené v obleku nebo v kostýmku jako byznysmeni. Odvážili by se do školy přijít v teplákách? Nebo v oblečení na úrovni dětí?  Tak, aby jim byli blíže. Opravdu musíme být dětem hyerarchicky výše nebo milujeme ty honosné obleky a kostýmky, které jsou „velmi pohodlné“?


Pomalejší dítě nemusí být vždy hloupé – nechte ho vyjádřit - jeho nápady a názory mohou být úžasné a geniální. Udělejme si čas a stále někam nespěchejme. Začít musíme u sebe, abychom porozuměli dětem, co opravdu chtějí.

Nutí mě k zamyšlení, zda někdy děti omezuji? Dávám si na určité situace pozor, ale také je omezuji. Např. úklidem po sobě, když říkají: „Proč musíme uklízet?“. Kdyby v dané třídě byly neustále, nejraději bych je nechala chvíli v nepořádku, aby poznaly samy, že to takto nefunguje.  Nebo by jim to začalo fungovat? Kam až zasahujeme do svobody dětí a co je dobře a špatně?

sobota 30. května 2015

Ratolest Fest 30.5.2015


Dnes na obou dvou březích Vltavy v Praze se uskutečnil Ratolest Fest.



 Zajímalo mě, jak tento program bude vypadat - tak jsem navštívila tuto celodenní akci pro děti. Před pár měsíci jsem se doptávala organizátorů na účast organizací na této akci. Bohužel to nesouznilo s naší filozofií kroužků a vzděláváním, proto jsme se neúčastnili. Na aktivitách se podle organizátorů musí dětí střídat (tzv. krátké aktivity) a nejsme příznivci časové tísně pro děti, když je něco baví a chtějí pokračovat. Akce je vhodná spíše pro prezentaci sportovních aktivit a činností na které není potřeba čas.

Skvěle sehrané holky na kolech














Na Ratolest Festu byl pro děti velký výběr aktivit od hasičských vozů, sportovních disciplín, různých vystoupeních, možnost si pohladit zvířátka a mnoho dalšího. Pro akci bylo vybráno hezké prostředí Náplavky a naproti druhý břeh. Na druhou stranu břehu se dalo přejet lodičkou - pro děti určitě velký zážitek. Pro spoustu dětí bylo bezvadné si vyzkoušet zábavné aktivity, které si jinde nevyzkouší. Pro rodiče byla možnost se setkat s velkou možností různých aktivit pro jejich děti na jednom místě. Přesto si myslím, že některé skvělé organizace se ani neúčastní - takže pak je vybírání mimoškolních aktivit trochu neobjektivní. Na akci pro děti bylo možnost i zakoupení jídla. Jídlo jsem si nedávala, ale podle talířů vypadala svíčková a palačinky dobře. I když možná některé maminky, které žijou společně s dětmi zdravě - uvítají zdravější variantu. Ale to bychom od českých akcí chtěli moc.

Budeme jógu cvičit na kostkách?













Méďa Kubík a povinně značkově oblečený tygr













Mobilní planetárium bylo opět plné jako na Veletrhu Vědy - takže jsem opět nenavštívila a přenechala místo dětem












 
Přejezd na druhý břeh lodičkou

Zajímavý začínající projekt - recenze, doporučení - Kids Adviser

Hezká aktivita - vaření s dětmi













Zvířátka













Papoušek



Zajímavý projekt Testováno na dětech






















Na záčátku mě bohužel zklamalo velké zastoupení komerčních společností, které nemají se zájmovými aktivitami moc společného a reklama tak působila už na nejmenší děti. Občas si říkám: kdy u nás začne být společenská odpovědnost taková, že nemusím být vidět a pomáhám. Zároveň na některé aktivity měli na stánkách nabrané jednorázově brigádníky. U jednoho stánku se mi stalo, že slečna o jejich projektu nic moc nevěděla. Byla jen najmutá na aktivitu. Slečna za to nemohla, ale měl ji více zaškolit někdo z majitelů.

Přitáhlo to i méně komerční organizace, kterým jde v prvé řadě o děti a z některých rozhovorů u stánků bylo patrné, že akce je masovka a ovlivňování dětí je také trošku zklamalo.

Pro informaci: V podstatě akce zdarma není, jelikož se na akci takového formátu musí nějak vydělat a to naprosto chápu.  Za stánky prezentující účastníci (organizace) platí v tisících a zároveň organizátorům platí velké komerční firmy a dále podporují městské části.

Pro děti toto odpoledne mělo určitě prospěch, ale jako rodiči by mi určitá negativa nebyla jedno. Raději bych zaplatila vstup za dítě např. i 300 - 500 Kč bez komerčního ovlivňování již těch nejmenších.


pátek 22. května 2015

Veletrh VĚDY v Letňanech

Dnes jsem se zúčastnila VELETRHU VĚDY v Letňanech a bylo co obdivovat :-) .
Veletrh navštívili i žáci z některých škol, ale přeplněno rozhodně nebylo.
Tento článek píši v rychlosti hned po návštěvě, aby se tato informace stihla dostat k ostatním a mohli navštívit zítra v případě soboty bez plánů.

Veletrh je opravdu bohatý - od chemické výroby zmrzliny, technických věci až k organismům v přírodě. Nebudu popisovat vše a raději Vám ukáži některé fotky z dnešní návštěvy.

Hned u vchodu Mobilní planetárium























Přírodovědci















AKADEMIE VĚD














ČVUT

















Chemici - očuchávání vůní a přiřazování k názvům















Kriminalistická antropologie


















Výroba zmrzliny






















NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM - u stánku, kde jsem se dozvěděla hodně zajímavých věcí. Pan Milner se opravdu vyzná :-)















Toto je jen výběr toho, co mě nejvíce zaujalo a stihla jsem fotit. Doporučuji si vyhradit alespoň 2 hodinky. I to pro mě bylo málo. Kdybych neměla další program, pobyla bych déle.
A nejlepší na veletrhu je: Na věci, které Vás zajímají, se můžete zeptat do podrobnosti opravdových odborníků a vědců. A to za to stojí :-)

 

středa 20. května 2015

Jíme divokou zeleninu ve Skryjích

O víkendu jsem se zúčastnila kurzu Jíme divokou zeleninu. Možná si někdo řekne (který žije městským bujarým životem), že jsem exot - jet spát do chatek, mít společné sociální zařízení, žvýkat plevele a jíst makrobiotickou stravu. Ano i tak to na někoho může působit.














Shodou okolnosti jsem včera byla na křestu e-booku Kaizen - Chci změnu, ale o tom jindy.  Kaizen je o malých kručcích, ale já na kurzu udělala velikánskou změnu za krátký čas. Takže i velké změny za krátký čas vedou k malým změnám. Během kurzu jsem zjistila, že jsem pořádně závislá na cukru díky necukrování všech jídel a možná i na soli. Po "absťáku" z  kurzu jsme si v neděli v Praze šli dát mou oblíbenou zmrzlinu s cukrem a smetanou. Byla strašně sladká a nebyla ani cítit chuť dalších ingrediencí. Prostě mně ani nechutnala. Sama jsem tomu nemohla uvěřit a to jsem odpůrce automatů a sladkostí ve školách pro děti.

V akci :-)























A jak kurz probíhal?
V pátek odpoledne jsme přijeli do Skryjí a vše začalo večeří s plevely a přednáškou o divoké zelenině. Během kurzu jsem poznala zajímavé lidi, kteří se zabývají různými obory a mají bohaté zájmy.






















Pestrá jídla:

















Kostival v těstíčku vypadá jako ryba :-) :






















 Ráno nechyběla rozcvička.















V sobotu jsme s Honzou vyrazili do přírody poznávat jedlé rostliny a nechyběla ani Skryjská jezírka:






















V neděli nás čekala další přednáška. Divoké zeleniny v přírodě je opravdu požehnaně a najednou je těžké si vše zapamatovat a hlavně rozpoznat. Nahradit můžete i pepř nebo skořici přímo z našich zdrojů v ČR.

Vše jsem si prožila, naučila jsem se poznávat nové rostliny a využívat je v kuchyni jako doplněk. Vím, že ze mě vegetarián nebude, ale jako zpestření stravy jsou bylinky skvělé. Zároveň se budu snažit nahradit cukr jinými alternativami a také chci zajít do kina na dokument: Sugar Blues . Asi Honza a spol. věděli proč nás na kurzu "týrají" bez cukru a téměř nesolenými jídly :-) . Člověk si hodně uvědomil. Jídlo bylo dobré, jen my máme chuťové buňky zkažené.

Celý kurz byl hodně zhuštěn, ale pro mě  inspirace jít dále a postupem času více do hloubky našich bylinek. Některé zapomenuté věci bych chtěla dále předávat již těm nejmenším. Je dobré se poučit ze zkušeností předků a to dobré využívat i v naši uspěchané době :-) .